Staré a mrtvé dřevo, tlející pařezy a pomalu se rozpadající souše jsou životním prostorem pro stovky druhů organizmů – zejména hmyzu, ale i hub nebo ptactva. V normálním hospodářském lese jsou všechny stromy po dosažení určitého věku pokáceny a staré a mrtvé dřevo tak chybí. Proto na vybraných lokalitách ponecháváme staré a mrtvé stromy až do úplného rozpadu, nebo z pokácených stromů či ořezaných větví budujeme tzv. loggery (např. na Svatém kopečku) – skládky dřeva, v nichž se pak vyvíjejí a žijí mnohé vzácné a chráněné druhy. Vybrané porosty (např. ve vrcholové části Děvína) jsou ponechány samovolnému vývoji s minimem lesnických zásahů, díky čemuž se postupně mění na přírodně vypadající „prales“.

Stromy okolo silnice.