- chráněno od 10. 5. 1946
- rozloha 16,8 ha
- 277–385 m n. m.
Co v rezervaci chráníme?
Bývalý vápencový lom: těžba kvalitního, čistého pálavského vápence zmenšila Turold na zhruba třetinu jeho původní velikosti. Rezervaci tak tvoří z větší části rozsáhlý lom, stepní společenstva, typická pro bradlo Pálavy, se zachovala na menší části. Jde o významné geologické, paleontologické a archeologické naleziště. Součástí území rezervace je i vchod do složitého labyrintu chodeb v jeskyni Na Turoldu. Jde o nejrozsáhlejší jeskynní systém v druhohorním vápenci v České republice a významné zimoviště netopýrů.
Ve vztahu k člověku drží turoldská jeskyně jeden primát – jde o nejčastěji využívanou jeskyni na Moravě, archeologové rozeznali celkem 14 osídlení z různých dob. Útočiště v jeskyních přirozeně nenacházel jen člověk. Kromě stálých obyvatel z řad bezobratlých živočichů (např. pavouka mety temnostní) je jeskyně velmi důležitým zimovištěm netopýrů, resp. letounů – tak zní správný název této skupiny živočichů. Nejpočetněji je zastoupen kriticky ohrožený vrápenec malý (v posledních letech jeho počty výrazně vzrostly, pohybují se okolo 500 jedinců).
Během více než padesáti let, po které probíhá na Turoldu sčítání zimujících netopýrů, se chiropterologům (odborníkům na letouny) podařilo zaznamenat výskyt celkem 10 druhů. Toto číslo téměř jistě není úplné. Mnoho druhů upřednostňuje při zimování malé, nepřístupné štěrbiny ve skalách a uniká tak pozornosti. Lze tedy předpokládat, že o dalších druzích, zimujících na Turoldu, dosud nevíme.
Netopýři upadají na podzim do tzv. zimního spánku (hibernace), kdy se jejich metabolismus snižuje na minimum. Výrazně klesá frekvence srdeční činnosti, dechu a teplota těla poklesne až na 2°C. Během tohoto dlouhého období spánku netopýr žije z tukových zásob, které si vytvořil v sezóně. Každé probuzení pro něj znamená obrovskou energetickou ztrátu. Hrozí tak, že tukové zásoby nevydrží až do jara a on zahyne. Klidový režim na zimovišti je tak pro netopýra doslova životně důležitý. A tak od dubna do října „patří“ jeskyně návštěvníkům, poté se její brány uzavírají a v zimě poskytuje nerušené útočiště netopýrům.
Vraťme se zpět na povrch. Zjara zde rozkvétají charakteristické pálavské druhy – hlaváčky jarní, kosatce nízké i písečné nebo třeba třešeň křovitá (jde skutečně o keříky, obvykle dosahující výšky okolo 1 m). Po letech, kdy byla považována za nezvěstnou, se zde podařilo potvrdit výskyt kriticky ohrožené bezobalky sivé. Lomové stěny jsou hnízdištěm výra velkého, žije na nich také vzácný brouk kozlíček Musaria argus. Pálava je posledním místem v ČR, kde se ještě udržel.
Jak o rezervaci pečujeme?
Ochranářský management na Turoldu zahrnuje obvyklé spektrum činností: vyřezávání náletových a invazních dřevin, kosení. Velkou část lesních porostů tvoří nepůvodní borovice černé, žádoucí je jejich postuné odstranění a nahrazení duby.
Omezení pro návštěvníky
Šplhání po stěnách lomu může být nebezpečné vám i lidem na dně, na které může spadnout případný uvolněný kámen. Jeskyně na Turoldu je přístupná pouze v rámci komentovaných prohlídek, které se konají zhruba od dubna do října (v zimě je kvůli zimujícím netopýrům jeskyně pro veřejnost uzavřena zcela).
Další informace
plán péče
DRÚSOP
naučná stezka
průvodce rezervací
