Díky tomu, že většina pálavských hornin jsou usazeniny, které vznikly ukládáním materiálu nejčastěji na dně moře, obsahují množství zkamenělin a dalších památek na jejich původní obyvatele z dávných dob. Nacházejí se zde hned dvě světově proslulé paleontologické lokality neogenních měkkýšů (Mušlov a Kienberg).

V prostoru bývalé cihelny na východním okraji Dolních Věstonic (NPP Kalendář věků) vystupují spraše dvou nejmladších „dob ledových “ (glaciálů) včetně půd poslední a předposlední „doby meziledové“ (interglaciálů) a několika slabších teplých výkyvů, tzv. interstadiálů. Ve vrstvách staršího interglaciálu se uchovaly pecky teplomilného břestovce (Celtis sp.). Odkryté souvrství posledního glaciálu ve stěně cihelny zahrnuje půdy tří interstadiálů a posledního interglaciálu na bázi a vystupují v něm dva horizonty s mladopaleolitickými nálezy. Jde o prvořadý vzorový profil mladého pleistocénu mezinárodního významu, v němž vědci dokáží číst jako v knize a odhalovat, jaké podmínky na Pálavě panovaly v době, kdy se tyto vrstvy ukládaly.

Množství nálezů, od druhohorních korálů a ježovek přes zuby ryb po kosti mamutů, praturů a prakoňů byly nalezeny na Turoldu, ať už přímo ve vápencích nebo v jeskyních a dalších dutinách, do nichž v průběhu časů napadaly.

Na svazích v trati Nad cihelnou jihovýchodně od Dolních Věstonic byly odkryty sedimenty z různých fází pleistocénu s fosilními rendzinami (půdy vznikající mj. na vápenitých podkladech) a čočkami pěnovců.