Nezvanými hosty v naší přírodě jsou invazní a expanzivní druhy – tedy takové, které sem byly zavlečeny odjinud, rychle se šíří a vytlačují druhy původní.

Jejich likvidace není jednoduchá a často vyžaduje opakované zásahy. Mezi nejproblémovější druhy na Pálavě patří trnovník akát, pajasan žláznatý, třtina křovištní, boryt barvířský, bez chebdí či netýkavka žláznatá. Likvidace může mít podobu mechanického odstraňování kosením či kácením, individuální aplikace herbicidu na pařezy a výmladky, případně plošné postřiky na ohniscích mimo nejcennější oblasti.

Problém způsobují i některé druhy živočichů. Koza bezoárová byla chována v bývalé děvínské oboře a před několika lety byla odstěhována. Pozůstatkem obory jsou i mufloni, kteří jsou v současné době přemnožení (na více než 100 kusů) a ničí cenná stepní stanoviště. 

Bez chebdí je vytrvalá, jedovatá, bíle kvetoucí a nepříjemně páchnoucí bylina, vysoká 0,5 až 2 m. Oblíbeným stanovištěm této rostliny jsou lesní lemy, paseky, okraje cest a vinice. V oblasti CHKO je nejvíce postiženou oblastí Milovický les.

Netýkavka žláznatá je jednoletá bylina, která může dosáhnout až 3 m výšky a 5cm průměru lodyhy. Nejčastěji se vyskytuje podél řek, odkud se šíří do přilehlých lesů či křovin. Její semena (jedinec jich může vyprodukovat až přes 5 000) se šíří vodou, při záplavách jsou vyplavovány na nivu, kde se uchytí a obsadí tak nové stanoviště. Na Pálavě se vyskytuje zejména podél Dyje.

Pajasan žláznatý je 20 až 25 m vysoký strom, podobný, ale nepříbuzný jasanu ztepilému. Obecně se nejčastěji vyskytuje ve městech, kde osídluje extrémní stanoviště typu mezer v dláždění či asfaltu. Ohrožuje stepní porosty, najdeme jej i u obcí či vinic.

Trnovník akát, až 25 m vysoký nenáročný strom, vylučuje do země kořeny toxické látky, čímž omezuje ostatní rostliny v sousedství. Nejvíce ohrožena jsou stepní společenstva.

Boryt barvířský je žlutě kvetoucí brukvovitá rostlina, příbuzná řepce, hořčici nebo třeba zelí, z níž se v minulosti získávalo modré barvivo – tzv. nepravé indigo – sloužící především k barvení látek. Proto se boryt pěstoval, místy i průmyslově. Jeho původním areálem je Středomoří a jihozápad Asie. U nás roste především v teplejších oblastech středních a severních Čech (zejména na skalách podél železnic a řek) a na jižní Moravě (okolí Brna a Mikulovsko). Na Pálavě se chová invazně a potlačuje původní vegetaci, zejména na Děvíně, kde pokrývá více než 20 ha stepních stanovišť. Proti borytu lze bojovat ručním vytrháváním a pomoci můžete i vy.

Účastníci kosení.