- chráněno od 9. 10. 1986
- rozloha 10,8 ha
- 214–261 m n. m.
Co v rezervaci chráníme?
Geologickým podložím Liščího vrchu nejsou vápence (jako u většiny známějších pálavských rezervací), ale spraš. Díky tomu se tady vytvořily hlubší a úživnější půdy a tím i jiné spektrum rostlin a živočichů. Nejvýznamnějším rostlinným druhem rezervace je kriticky ohrožený len chlupatý, mající na Liščím vrchu nejbohatší populaci v ČR. Brzy na jaře tady rozkvétají hlaváčky jarní a koniklece velkokvěté.
Hlubších půd využívají někteří živočichové k budování nor, úkrytů či podzemních hnízd. Jeden takový živočich dal rezervaci i jméno – liška obecná. Samotné lišky nejsou v naší krajině vzácností (nakonec Liščích vrchů nebo Liščích kopců je jen v nejbližším okolí rezervace hned několik). Biology zajímají spíše spolubydlící lišek a dalších zvířat, která si vyhrabávají nory. Takovému soužití dvou nebo více druhů organismů, z nichž jeden má z tohoto vztahu užitek, aniž by druhého poškozoval, se odborně říká komenzalismus.
V PR Liščí vrch je poměrně hojným obyvatelem nor potemníkovitý brouk smrtník Blaps lethifera. Běžněji se tento až 3 cm velký, černý robustní brouk vyskytuje ve vlhkých sklepích domů. Setkání s tímto druhem v jeho přirozeném prostředí je mnohem vzácnější. Smrtníci se v temnotě nor hlodavců či lišek přiživují na rostlinných zbytcích, např. takových, které si lišky vtáhnou do nor jako „matraci“. Svůj ponurý název si smrtníci vysloužili nejen temným zjevem či pomalými pohyby, ale také zvykem v případě ohrožení nehybně strnout („hrát mrtvého brouka“) a obývat temná zákoutí lidských příbytků. Dalšími komenzály v norách jsou různí pojídači zbytků rostlinného i živočišného původu (zbytky kořisti nebo mrtvá těla samotných majitelů nory) nebo trusu. Opět se jedná často o brouky, jako jsou lejnožrouti (rod Onthophagus) nebo hlodníci (rod Trox).
V červnu se můžete v rezervaci setkat se vzácným zástupcem síťokřídlého hmyzu – ploskorohem pestrým. Blízkými příbuznými nádherně zbarvených ploskorohů jsou známější mravkolvi. Ti však za ploskorohy v pestrosti zbarvení výrazně zaostávají. Larvy ploskorohů připomínají larvy mravkolvů daleko více, než se navzájem podobají dospělí jedinci těchto druhů, avšak ploskoroží larvy si nikdy nehloubí trychtýřovité pasti tak, jako je obvyklé u našich nejběžnějších mravkolvů.
Lehká písčitá půda poskytuje ideální prostředí také pro některé druhy samotářských vos, budujících si zemní hnízda. Ta se pak stávají kořistí vzácného dravce – včelojeda lesního, který početně hnízdí v nedalekém Milovickém lese. Navzdory českému názvu jsou hlavní součástí potravy včelojedů opravdu larvy i dospělci vos.
Jak o rezervaci pečujeme?
V rezervaci probíhá pastva ovcí a koz, vyřezávání invazních druhů rostlin (akát, pajasan) a občasné vypalování. Pro podporu lnu chlupatého je vhodné občasné narušení drnu.
Další informace
plán péče
DRÚSOP
