Bory se ve Slavkovském lese vyskytují na skalnatých hranách údolí a na větších skalních výchozech. Na takovýchto stanovištích se většině dřevin nedaří přežívat, ovšem až na nenáročnou borovici. I ta zde však často dorůstá zakrslého vzrůstu a její kmeny a větve bývají nezřídka různě pokroucené. Keřové patro většinou zcela chybí a patro bylinné bývá druhově chudé. Rostou zde především trávy jako metlička křivolaká a keříčky – brusnice borůvka, brusnice brusinka nebo vřes obecný, velké pokryvnosti dosahují nenáročné mechy a lišejníky. Takové bory zde najdeme např. v údolí Ohře (Kovářka).

Zvláštním typem borů jsou bory hadcové, které jsou ve Slavkovském lese velice dobře zachovalé na poměrně velké ploše. Rostou na zvláštní hornině – hadci, který je pro rostliny nepříznivým půdotvorným substrátem – je chudý na živiny a velmi špatně zvětrává. Půda vzniklá jeho zvětráváním navíc obsahuje vysoké procento těžkých kovů, které výrazně zpomalují růst rostlin. V hadcových borech se tedy vyskytuje řada specifických a nepříliš častých druhů jako např. endemický rožec kuřičkolistý, který nikde jinde na světě neroste, dále svízel sudetský, vřesovec pleťový nebo zimostrázek alpský. Z běžnějších druhů většinou nechybí největší evropská kapradina – hasivka orličí. Unikátní společenstva hadcových borů a skal se nacházejí například v národní přírodní rezervaci Pluhův bor. 

Autor fotografie: Přemysl Tájek