Slavkovský les má velmi hustou říční síť a výjimečné přírodní zdroje povrchové i podzemní vody. Celé území má značný význam nejen pro zásobování pitnou vodou pro velké sídelní útvary, ale zároveň jako rozsáhlá infiltrační zóna pro akumulaci podzemních vod a minerálních pramenů. V roce 1981 byla na území CHKO Slavkovský les vyhlášena Chráněná oblast přirozené akumulace vod s názvem Chebská pánev a Slavkovský les. Pro vodní režim oblasti mají zásadní význam rozlehlé lesní komplexy s nimi i rašeliniště, slatiniště, slatinné i rašelinné louky a dále podmáčené pcháčové i bezkolencové louky. Díky této unikátnosti byla i část území zapsána v roce 2012 na Seznam mokřadů mezinárodního významu pod názvem Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa.

Hydrologicky patří Slavkovský les převážné do povodí Ohře. Pouze jižní část oblasti náleží do povodí Mže a východní část oblasti náleží do povodí Střely. Nejvýraznějším rozvodím Slavkovského lesa je rozvodí mezi povodím řeky Ohře a řeky Teplé. Toto rozvodí je tvořeno pásmem nejvyšších vrcholů a náhorních plošin táhnoucích se z okolí Staré Vody a Kynžvartu směrem k severu přes Lesný (982,7 m n. m.), Lysinu (981,4 m n. m.), Hvězdici (843,6 m n. m.) k Rozhledům (845,4 m n. m.), přes Zaječí vrch (Hasentanz, 831,5 m n. m.), k východnímu okolí Krásna a Horního Slavkova na kótu 722,8 m n. m. a dále na Jelení vrch (643,3 m n. m.) a Vysoký hřbet (597,5 m n. m.) směrem k Doubí.

Páteřním tokem, který odvádí vody ze střední části CHKO, je řeka Teplá, která pramení v přírodní rezervaci Prameniště Teplé ve výšce 784 m n. m. severovýchodně od Mariánských Lázní a ve výšce 380 m n. m. se v Karlových Varech vlévá do Ohře. Nejprve teče východním směrem, rovinatým povrchem holoroviny, dále se stáčí k severu a postupně se řečiště zahlubuje. Významnými levostrannými přítoky Teplé jsou Pramenský potok s přítokem Mnichovského potoka, dále Dolský potok se Zlatým potokem. Významnými pravostrannými přítoky jsou Otročínský potok, Bečovský potok a Lomnický potok s přítokem Dražovského potoka. Celková délka řeky Teplé činí 65,1 km a plocha jejího povodí je 384,9 km².

Západní a severozápadní část území je odvodňována směrem do řeky Ohře významnými pravostrannými přítoky, jako je Lipoltovský potok, Velká Libava s přítokem Malá Libava, Lobezský potok a Dlouhá stoka s přítoky Čistý potok a Stříbrný potok. Jižní část oblasti (okolí Lázní Kynžvart a Mariánských Lázní) náleží do povodí Mže a potoky Jilmový a Ušovický stékají směrem do údolí Kosího potoka. Jen nepatrná východní část území Slavkovského lesa náleží do povodí Střely. Toto území je odvodňováno Útvinským potokem, Odolenovickým potokem a Přílezským potokem. 

 

Zvláštní kapitolou historie povrchových vod Slavkovského lesa je jejich využívání v období rozvoje hornické činnosti. Zejména doly v Horním Slavkově a přilehlém okolí potřebovaly dostatek vody, která však v blízkém okolí chyběla. Proto již od počátku 15. století postupně vznikala ojedinělá technická díla. V oblasti Špičáku (823,9 m n. m.) byla vybudována Puškařovská strouha (stoka) spolu se soustavou Komářích rybníků. Mnohem slavnější a známější je však Dlouhá stoka, která přivádí vodu z Kladského rybníka do Krásna.

Mezi nejvýznamnější vodní plochy na území CHKO Slavkovský les patří VD Mariánské Lázně, VD Podhora, VD Mnichov, VD Stanovice, VD Krásná Lípa a VD Březová. Tato vodní díla slouží převážně jako zdroj pitné vody pro spádové aglomerace. Přísný ochranný režim vytýčených PHO (pásem hygienické ochrany) odpovídá zájmům ochrany přírody na využití vodohospodářsky významných území.

Autor fotografií: Přemysl Tájek