Kosatec sibiřský je vytrvalá, až metr vysoká bylina s podzemním oddenkem, dutou přímou lodyhou, dlouhými přízemními listy a koncovým květenstvím dvou nebo tří nevonných modrofialových květů. Už z popisu je patrné, že jde také o okrasnou rostlinu s dlouhou historii pěstování a řadou kultivarů.

Areál kosatce sibiřského sahá od střední Evropy po – jak napovídá jeho jméno – střední Sibiř. V krajině roste na zaplavovaných, slatinných nebo rašelinných loukách a v lesních mokřadech, a to vzácně až roztroušeně od nížin do podhůří. Dál na východ ho pak nahrazuje podobný a příbuzný kosatec krvavý (Iris sanguinea), který však z kultury zplaněl už i u nás a křížením může ohrožovat původní populace kosatce sibiřského.

Z důvodu regulace vodních toků, odvodňování pozemků, příliš intenzivního hospodaření nebo naopak zarůstání bohužel kosatec sibiřský z české přírody ustupuje. Na Pálavě jsou jeho jedinou lokalitou vysychavé kontinentální aluviální louky v národní přírodní rezervaci Křivé jezero. Četnější výskyt má pak v navazujícím území připravované chráněné krajinné oblasti Soutok – v rozsáhlém aluviu dolní Dyje a dolní Moravy.

Do NPR Křivé jezero na jaře už tradičně povedou dvě naše exkurze, v rámci nichž se na letošní rostlinu roku blíž zaměříme. V průběhu vegetační sezony také představíme výsledky monitoringu pálavské populace kosatce sibiřského, které zasadíme do kontextu ochranářského managementu.

O rostlině roku 2024 včetně možností, jak se zapojit do jejího mapování, se víc dozvíte na webu České botanické společnosti (https://botanospol.cz/cs/rostlina_roku-2024).

Text: Daniel Kadaš. Fotografie: Jan Miklín. Kresba: Jiří Matuška.